Jdi na obsah Jdi na menu

Pěstování hub v ČR.

Zájem o pěstované houby v Česku roste. Jejich producenti ale čelí řadě problémů, které mnohé z nich donutí s podnikáním skončit. Předně – je tu silná konkurence polského dovozu. Podnikatelům nepomáhají ani velko-odběratelé, kteří srážejí výkupní ceny na minimum.

 
Pěstované houby vyhledává na pultech obchodů stále více lidí. V kurzu je především žampion, po jehož stopách se vydala léčivá houba hlíva ústřičná. Zatímco pěstitelé žampionů převážně živoří, hlíva a také další méně obvyklé druhy hub (šitaké, portobello) přinášejí stávajícím i potenciálním pěstitelům nové šance a možnosti podnikání.
 
Silným konkurentem je Polsko.
Ze čtyřiceti pěstíren žampionů, které v Česku fungovaly ještě v roce 2000, zbylo pouhých dvanáct. „Šanci dnes mají pouze velké mechanizované farmy, které mají vhodnou úpravu klimatu a smlouvy s obchodními řetězci,“ konstatuje předseda Svazu pěstitelů jedlých hub Ivan Jablonský.

Hlavní příčinou této situace je silná konkurence polského dovozu levných žampionů, který zajišťuje čtyřicet procent tuzemské spotřeby. Polští pěstitelé jsou stejně jako ostatní tamní zemědělci oproštěni od placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance a neplatí ani daň z příjmu, ale jen symbolický poplatek z pěstební plochy. Ve spojení s dlouhodobou tradicí a levnou pracovní silou vznikla za našimi hranicemi neporazitelná „žampionová velmoc“. „Chtít konkurovat Polákům v žampionech je podobné, jako sednout do trabanta a pokusit se dohnat mercedes,“ přirovnává Jablonský.

K tomu je třeba připočítat počáteční investici do podnikání. Houby se pěstují v uzavřených prostorách, v nichž se udržuje vhodné klima. „Náklady na výstavbu žampionárny se pohybují mezi třemi až osmnácti tisíci korunami za metr čtvereční. Výstavba moderní pěstírny o velikosti dvou tisíc metrů čtverečních stojí minimálně pětatřicet milionů korun,“ vypočítává Jablonský. Tuzemští pěstitelé proto často využívají různé typy opuštěných objektů, jako jsou kravíny či vepříny. Ty je ale také třeba upravit, aby splňovaly potřebné podmínky – možnost dostatečného větrání, vytápění a chlazení.

Českým podnikatelům nepomáhají ani velkoodběratelé. Ti podle nich udržují výkupní ceny na minimu, zatímco náklady na pěstování jdou nahoru spolu s růstem mezd, cen energií a nafty. „Výrobci substrátu i pěstitelé hub se trvale setkávají s problémem cash-flow, protože mají velké množství dlouhodobých pohledávek a na to navazujících závazků. Příčinou jsou někteří velkoobchodníci se zeleninou a potravinové řetězce, kde dosahuje splatnost faktur někdy i devadesáti dnů,“ upozorňuje Jablonský. Výsledkem všech těchto faktorů je, že v Česku již šest let nevyrostla jediná nová pěstírna.
 
Bývalí hráči na trhu
Krok s polskou konkurencí neudrželi mnozí čeští producenti žampionů. S jejich pěstováním loni skončila společnost Beskyd Agro z Palkovic na Frýdecko-Místecku, která se touto činností zabývala čtyřicet let. V Moravskoslezském kraji už dříve musela s produkcí žampionů skončit například třinecká pěstírna nebo novojičínská Bocheta.
 Pramen: ČTK
 
Ve světě vedou bílé žampiony
Světová produkce žampionů rok od roku expanduje a v současné chvíli představuje přes tři miliony tun. Největším producentem je Čína – v loňském roce vypěstovala 1,330 milionu tun žampionů. Následují USA (390 tisíc tun). V rámci Evropy je největším producentem Polsko – v roce 2006 vypěstovalo 290 tisíc tun žampionů. Česká výroba představuje podle pěstitelů 3600 až 4000 tun ročně.
Pramen: Svazu pěstitelů jedlých hub
 
 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář